…jak se bude jmenovat?

► Název článku/studie: ...jak se bude jmenovat?

► Autor: Vítězslav Štefl 

► Součást seriálu/řady: Letem kytarovým světem

► Vydavatel: Muzikus

► Číslo/ročník: 01/2020

No, tak to je téma, kterému jsem se tak trochu vyhýbal. Proč? Protože jde o velice individuální stránku, mnohdy už zasutou pod přívalem dalších vysvětlení. Jenže na druhou stranu jde o velmi zajímavé téma. A zase – proč? Protože je to právě název, který skupinu, kapelu spojuje s její hudbou, s jejím projevem, s jejím feelingem.

Ano, ať už v pozadí vzniku názvu je vtip, fór, vypočítavost (být na prvním či posledním místě seznamu kapel), později akceptovaná chyba v nápise, zkratka, ujetina nebo třeba i jen libozvučnost, jde o vizitku souboru. Ať už jakoukoli. Pojďme se tedy podívat na vysvětlení názvů některých skupin – možná je nám to přiblíží i z jiných úhlů…

Je několik kategorií vzniku názvů skupin. Některé si libují v bezprostřednosti (nebo přímo i vulgaritě či nemístnosti – Kolonie debility, Dobytčí mor, Dead Kennedys) ať už z jakéhokoli důvodu. Jsou období, kdy je zase módní mít na konci nějakou hojně užívanou koncovku (jako třeba „or“). Některé názvy vzniknou z okamžitého nápadu někde u piva, některé zase vyškrtáváním z dlouhého seznamu možných variant, některé třeba i spojením několika návrhů do jednoho (viz třeba Wishbone Ash – obě části názvu se ocitly na předním místě všech členů kapely). Řada z nich evokuje styl kapely, řada dokáže klamat, mnohé názvy se odvodily z názvů skladeb oblíbených vzorů, některé vznikly spojením úvodních písmen či slabik, u některých došlo ke změně názvu pod nátlakem (ať už jakýmkoli)… Je toho hodně. A to je vlastně dobře, protože to jenom dokazuje šíři vyjádření, kterou muzika sama o sobě poskytuje.

V každém případě si ale musíme uvědomit obecnou pravdu – obal (tedy v tomto případě název) prodává. Někdo se tomu brání, někdy to není pravda (v případech, že skupina či protagonista už má určitou proslulost), ale rozhodně to je něco, co se dává všanc mezi prvními komoditami každého hudebního tělesa. Jenže otázkou také je, že i když hodně hezký a propracovaný název na straně jedné, na straně druhé se za tím může skrývat hodně nekvalitní, špatný výkon. A naopak, kapela, která neřeší název a zvolí jen tak mezi řečí něco může naopak hrát úplně perfektně… No to jsme objevili „ameriku“, co?

Když si vezmeme možnost akronymu, tak řada kapel se pojmenuje dle písmen jmen svých členů – ať už je to ABBA (Agnetha, Björn, Benny, Anni-Frid) či u nás třeba BSP (Baláž, Střihavka, Pavlíček).

To podle románu, povídky či literární postavy už zahrnuje větší počet souborů. Patří sem kalifornští metalisté As I Lay Dying (dle novely Williama Faulknera) stejně, jako klasičtí Uriah Heep, pojmenovaní dle postavy z novely David Copperfield Charlese Dickense. Můžeme sem zařadit i jméno psa – Toto uvedli, že se pojmenovali po psu z povídky The Wizard of Oz.

Časté je také využití jména, přezdívky či jejich kombinace. Typičtí jsou zde třeba Bon Jovi (zpěvák se jmenuje Bongiovi), kanadští Bachman-Turner Overdrive spojili jména protagonsitů souboru s časopisem Overdrive, Blondie – to zase vzniklo z pokřiku řidičů kamiónů, kteří na zpěvačku pokřikovali „hej, blondýno!“. Klasikou je zde název Pink Floyd, vzniklý z návrhu Syda Barretta, který měl rád dva bluesmany, Pjnka Andersona a Floyda Councila.

Tak trochu podobné to je u ZZ Top – Billy Gibbons uvedl, že míval ve svém staromládeneckém pokoji plakáty bluesmanů BB Kinga a ZZ Hilla.. Po prvních koncertech, kdy se jmenovali ZZ King nebo BB Hill nakonec vzniklo ZZ Top. Zlí, nepřejícní jazykové ovšem tvrdí, že jméno vzniklo na základě marketingové snahy být viditelně na konci seznamů skupin… Kdo ví?

U Van Halen jde zase o příjmení kytaristy a bubeníka, úžasné na tom celé je spíše to, že proti tomuto názvu neprotestoval takový narcis, jako byl jejich zpěvák David Lee Roth.

Moc hezký je také příběh Lynyrd Skynyrd, kdy se kapela pojmenovala po nenáviděném tělocvikáři, který je ještě jako teenagery školou povinné neustále prudil kvůli jejich dlouhým vlasům. 

Někdy se ujmou i zkratky původních názvů skupin více, (nebo aspoň stejně), jako plné názvy. Máme zde na mysli třeba Electric Light Orchestra, tedy ELO nebo námi již uvedení BTO.

Někdy hraje svou úlohu i čas. Když Yes hledali rychle před svým prvním vystoupením jméno a nemohli se dohodnout, Peter Banks navrhnul název Yes jako krátký, pozitivní, přímý a lehce zapamatovatelný – a také i jako prozatímní a pak se uvidí. Jak vidno, navrhnul to dobře. Totéž „postihlo“ kanadské Rush. Ti se také rychle potřebovali pojmenovat a John Rutsey tehdy navrhnul Tak proč se nepojmenovat Rush (neboli Spěch, Narychlo)? 

Některé názvy se setkávají s více způsoby vysvětlení svého vzniku. Whitesnake Davida Coverdela může odkazovat na hady na obálkách alb, ale také je pravdou, že tento název v americkém slangu znamená pohlavní úd. Koneckonců, když se podíváte na obal třeba Lovehunter, tak by na tom mohlo něco být…

Nebo irští U2. Zde Bono prohlásil, že jde o grafické ztvárnění oslovení you too, „vy“. Pravdou ale také je, že U2 bylo označení amerického špionážního letadla (to by Bono už nevydýchal) či označení jedné z tras metra Berlína z východu na západ. 

A co názvy dle skladeb? Také zde nejde o nijak malý počet skupin. Vlastně se jedná nejen o skladbu, jako takovou, ale i o vliv skupiny, osobnosti. Takto třeba vznikl název australských Jet, obdivující tvorbu Paula McCartneyho (Jet, album Band on the Run), klasikou je i vznik jména Rolling Stones na základě skladby Rollin’Stone bluesového velikána Muddyho Waterse (singl vyšel roku 1950, na druhé straně je skladba Walkin’ Blues – to by také nebyl špatný název pro skupinu…). Holandská skupina After Forever (dnes už neexistuje, protože jejich zpěvačka nyní zpívá u Nightwish) se inspirovala skladbou Black Sabbath (na Master of Reality), metaloví Exciter tak vzdali hold Judas Priest (Stained Class), kvartet Mr. Big, vedený dvěma nadupanci Billym Sheehanem a Paulem Gilbertem to zase zvolili dle skladby Free (Fire and Water), název thrashmetalových Overkill vznikl dle pecky Motörhead (na albu Overkill), Radiohead evidentně poslouchali Talking Heads (True Stories), pohodoví severští softrockoví Roxette mají název od pubrockových Dr. Feelgood (Down by the Jetty), Lemmy si pojmenoval své Motörhead podle skladby Motorhead svého bývalého působiště Hawkwind ze singlu z roku 1975 atd. 

Některé kapely se pojmenovaly podle svých vlastních skladeb – příkladem jsou zde třeba Nightwish (podle názvu nevydaného demo snímku z roku 1996) nebo Queensrÿche, což je trochu upravený název jejich Queen of the Reich, skladby Chrise DeGarmy z debutového EP. 

Někdy jde třeba i jen o část textu nějaké skladby a poslouží to pro název skupiny či umělce. Mám zde na mysli třeba Lady Gaga (začala si tak říkat na základě hitu Queen Radio Ga Ga z roku 1984), Nazareth (zde jde o text ze skladby The Weight kapely The Band: I pulled into Nazareth, Was feelin' about half past dead...), australští Silverchair dali dohromady od Nirvany Sliver a od alternativních You Am I  Berlin Chair… 

Zakončeme tuto část třeba trochu úsměvně. I přes několik možností vysvětlení vzniku názvu kapely The Who se poslední dobou nejčastěji uvádí názor Petea Towsnshenda, který se prý inspiroval svou nedoslýchavou babičkou, která na upozorňování svého vnuka, kdo že to zrovna hraje v rádiu, odpovídala většinou otázkou „Kdo?“ 

A co české kapely? No to bych se už pouštěl na hodně tenký led. Existují samozřejmě obecné a známé pravdy. Jako třeba, že název Modrý efekt vznikl ze skutečnosti, že členové kapely získali tzv. modrou knížku (pro ty, co už neví, o co jde – byl to průkaz, který osvobozoval člověka z povinné vojenské služby). Nebo že původní název Hejmovy kapely Žlutý pes se nelíbil mocným tehdejší doby (ani jeho alternativa Tomahawk kvůli nově rozmístěným raketám středního doletu), tak si kapela zvolila název Hudebně zábavná skupina Ondřeje Hejmy… Z některých názvů lze odvodit záliby členů (Alkehol, Našrot), někteří upozornili na diagnózy (DG307), někteří použili své nářečí (Buty, Mňága a Žďorp). Platinová kapela Kabát získala svůj název z toho důvodu, že pokud by byl zakázán, jen by se otočil a jmenovali by se Tabák. Divokej Bill či Kryštof nebo i Jelen se pojmenovali z časové tísně narychlo, podle jedné ze svých písniček, bluesoví ASPM jsou pak zkratka Amatérské sdružení profesionálních muzikantů… 

Dovolím si zde přihřát i vlastní polívčičku. Když jsme před 37 lety vymýšleli název kapely, protože nám u přehrávkové komise (ví už někdo dnes, co to vůbec je?) neprošel původní Omnia Blues Band, tak jsme seděli v hospodě a dávali dohromady nějaké nápady. Tehdy někdo u stolu prohlásil, že máme zkušebnu v jedné škole a teď je v módě přece ta nová vlna, tak proč se nenazvat Nová škola. Tehdy jsme na sebe mrknuli a okamžitě nám vytanul na mysli náš současný název – Stará škola. Nejen, že se tak říkalo té škole, kde jsme kdysi hráli a cvičili, ale ukazovalo to i na zaměření kapely, na klasický rock. A bylo to. A jaký vy máte příběh?

Vítězslav Štefl

------------------