Zrockovaná klasika

Napsal PhDr. Mgr. Vítězslav Štefl, Ph.D. (») 9. 2., přečteno: 125×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online02-muzikus-pro-2019/trans-siberian-orchestra-02.jpg

► Název článku/studie: Zrockovaná klasika

► Autor: Vítězslav Štefl 

► Součást seriálu/řady: Letem kytarovým světem

► Vydavatel: Muzikus

► Číslo/ročník: 06/2014

Název naší dnešní studie je hodně lakonický. Správně by se měl jmenovat Nejznámější skladatelé klasické hudby, kteří byli nejvíce upravování rockery. Proč? Protože o to totiž jde. O spojení klasické hudby s hudbou rockovou a o vzájemný vliv obou břehů hudebního řečiště.

Vezmeme si to ovšem tak, že si uvedeme krátké medailonky těch klasických skladatelů, kteří měli na rockery ten nejvýraznější vliv. Není samozřejmě možné uvést vyčerpávajícím způsobem všechny skladatele a všechny vlivy a předělávky. Že by jich bylo tolik, ptáte se? Ano. A že by to bylo nějak udivující? Myslím si, že ani ne. Totiž ti posluchači, ti fanoušci, kteří vnímají hudbu jako celek a nejsou z jakéhokoli důvodu vyloženě úzce zaměřeni, nemohou si nevšimnout vzájemného vlivu rockové a vážné hudby. A to platí pro vyznavače obou multižánrů. A protože v tomto případě nemám rád uvádění těchto jednotlivých částí hudby na vážnou a nevážnou (i když to tak budeme i dál pro zjednodušení používat), měli bychom správně mluvit o hudbě artificiální (neboli vážné) a nonartificiální (všechny ostatní žánry).

Jednu polohu tohoto problému jsme už vymezili (včetně přesné specifikace terminologie a vymezení problematiky) a to v rámci tohoto seriálu v říjnovém čísle roku 2011. A dnes si naneseme tu další část.

Mohli jsme postupovat několika způsoby. Buď vyjmenovat známé rockové umělce a co od kterých klasických skladatelů převzali a upravili (ovšem to je seznam na několik set stran). Nebo si uvést aspoň nějaké příklady (třeba méně obvyklé jako doplněk předchozího článku) a zhodnotit (a následně je uvést), kteří skladatelé byli (a jsou) nejčastěji využíváni rockovými umělci. A my jsme zvolili ten druhý způsob. Navíc jsme udělali i pár poznámek, kdy jsme uvedli takové umělce, u kterých se běžně nepředpokládá, že převzali něco z klasiky…

A ještě poznámka – převzít od někoho nějakou skladbu neznamená ji převzít celou – aspoň v intencích rockového světa ne. Často se stává, že se použije pouze část skladby nebo, což je nepoměrně častější, ten nejznámější motiv. Proč ne, řeknou si teď třeba fanoušci Ritchieho Blackmorea a jeho Rainbow, kde mezi jinými často zazněl motiv od Edvarda Griega z jeho suity č. 1 Peer Gynt

******* 1. textová příloha *******

U koho byste třeba nečekali, že převzal klasiku nebo jste to nevěděli (1. část) 

Umělec, skupina

skladba

zdroj, inspirace

Focus

Eruption

B. Bartók

Shadows

Mozart Forte

W. A. Mozart, Symphony 40 Gmoll

Elvis Costello

Poor fractured atlas

L v. Beethoven, Sonata no. 14 in C

Bjork

Cover Me

R. Strauss, Also sprach Zarathustra

Jon Anderson

Ave Verum

W. A. Mozart

Jethro Tull

Bourée

J. S. Bach

Enigma

The screen behind the mirror

C. Orff, Carmina Burana

Jethro-tull-ian-anderson

******* ******* *******

Jak už jsme uvedli, nebude možné uvést do detailu všechny předělávky a tím i všechny skladatele vážné hudby. Ale pokud budeme postupovat tak, že si za bernou minci vezmeme četnost úprav a přebírání, tak zde máme takové tři kategorie. V první jsou ti, jejichž dílo se stalo velmi často vyhledávaným a upravovaným artiklem rockových umělců, ve druhé uvedeme v kratších medailoncích skladatele, kteří se také stali oblíbenými pro rockery. Dokonce ve dvou případech šlo o autory, kteří sice nebyli přebíráni tolik co se počtu skladeb týče, ale zase složili takové věci, které byly přebírány hodně často, takže už jenom počtem cover verzí bychom je mohli vřadit do kategorie první. A ve třetí skupince jsou ti, o nichž by byla chyba se nezmínit aspoň telegraficky také.

1. skupina – Top 4

Podle počtu převzatých děl i podle počtu cover verzí určitých skladeb nám vyplynuli čtyři velikáni světové hudby, kteří se nejvíce dostali do srdcí rockových skladatelů a interpretů. Samozřejmě není možné určit přesné číslo, ale tuto kategorii si můžeme vnitřně také rozdělit, kdy té první části naprosto vévodí dva skladatelé, Johann Sebastian Bach a Ludwig van Beethoven.

Johann-sebastian-bach

Johann Sebastian Bach (1685 – 1750), německý skladatel a virtuóz na klávesové nástroje, v jeho tvorbě dosahuje vrcholu barokní hudba. Za svého života byl ctěn spíše jako interpret, jeho rozsáhlé skladatelské dílo dosáhlo vrcholného uznání až po jeho smrti (od první poloviny 19. století). Velkým vzorem mu byl Vivaldi, jeho dílo zase ovlivnilo Beethovena či Mozarta. Mezi jeho nejznámější skladby (a také i přebírané) patří jistě Tokáta a fuga d-moll, patrně nejznámější a nejpopulárnější varhanní skladba všech dob. Dále 3. orchestrální suita D-dur (Air on the G-string) či kantáta Jesu, Joy of Man’s Desiring a skladba pro klavír Dobře temperovaný klavír. Složil více, než 1200 děl (hovoří se o nejméně 1400 skladbách), kdy se některé nedochovaly. Klasikou byly jeho fugy, chorální skladby (celkem přes 260), psal i mše a oratoria i kantáty, kterých napsal přes 200. Vrcholem kontrapunktu jsou jeho polyfonní cykly Umění fugy.

A u koho také můžeme najít jeho vliv či dílo? Třeba u Procol Harum, Beach Boys, The Toys, Cypress Hill, 2 Unlimited, Led Zeppelin, Jethro Tull nebo třeba i Paula Simona, Willieho Nelsona či Vanessy Mae apod.

Ludwig-van-beethoven  Rainbow

Ludwig van Beethoven (1770 – 1827), německý skladatel, v jeho tvorbě dosahuje vrcholu klasicismus a pokládá základy k nástupu romantismu. Velikán symfonií. Jeho dílo můžeme rozdělit cca do tří období, kdy v prvním navazuje na Mozarta a tvorba je v duchu klasicistní vyváženosti (symfonie 1 a 2), v druhém se vyhraňuje jeho osobnost a pouští se do nových forem a struktur (symfonie č. 3 - Eroica či „pětka“ - Osudová) a třetí období charakterizuje vysoká intenzita jeho osobitého přístupu, což skvěle interpretuje 9. symfonie – Óda na radost.

K jeho dalším výrazným a slavným dílům patří jistě Pro Elišku či sonáty Měsíční svit a Patetická.  Z celkem 32 klavírních sonát bývají mnohé věty považovány za vrcholná díla klavírní literatury. Významná je také mše Missa solemnis či opera Fidelio.

U koho ještě můžeme najít jeho dílo? Například u Rainbow, Billyho Joela, Deep Purple, Waltera Murphyho, Savatage, Trans-Siberian Orchestra, Electric Light Orchestra, The Seekers atd.

Naši Top 4 dále tvoří další dva hudební géniové, Wolfgang Amadeus Mozart a Petr Iljič Čajkovskij.

Wolfgang-amadeus-mozart  

Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791), rakouský hudební skladatel a klavírní virtuóz, jehož tvorba čítá přes 600 děl nejrůznějšího charakteru. První skladbu složil ve svých pěti letech. Měl fenomenální hudební paměť, mluvil plynně několika světovými jazyky.

Byl oblíben jak u vysoké společnosti, tak i v krčmách, což se výrazně odráželo na jeho životním stylu. K jeho obecně nejproslulejším dílům zajisté patří Malá noční hudba, Rondo alla Turca, komorní Kouzelná flétna, opery Figarova skladba a Don Giovanni, také Cosi fan Tutte. Se svým současníkem, Salierim, nijak zvlášť nesoupeřil. Salieri byl ve své době známější, než Mozart a měl větší postavení.

A kde také můžeme nalézt jeho vliv? Třeba u Evenascence, Extreme, Neila Diamonda a dalších.

Petr-iljic-Cajkovskij  Trans-siberian-orchestra

Petr Iljič Čajkovskij  (1840 – 1893), ruský hudební skladatel. Už ve čtyřech letech bral lekce na klavír. Jeho tvorba propojuje ruskou hudbu s evropskou špičkou klasické hudby. K jeho nejvýznamnějším dílům patří beze sporu balety Louskáček a Labutí jezero, dále opery Evžen Oněgin či Piková dáma (složil jich jedenáct), symfonie Patetická, symfonickou báseň Romeo a Julie a nádherné klavírní koncerty, kdy jeho Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b-moll patří k perlám světové hudby (jako milovník patosu ho osobně ve svém soukromém žebříčku řadím do svých Top 10 klasické hudby).

A u koho že můžeme nalézt jeho vliv? Co třeba The Move, Emerson, Lake & Palmer, Dan Fogelberg, Trans-Siberian Orchestra,  nebo třeba i S.H.E...

******* 2. textová příloha *******

U koho byste třeba nečekali, že převzal klasiku nebo jste to nevěděli (2. část) 

Umělec, skupina

skladba

zdroj, inspirace

Who

Hall of the Mountain King

E. Grieg – Peer Gynt suite č. 1, op. 46

Genesis

Looking for someone

M. P. Mussorgskij – Night on Bald Mountain

Collegium Musicum

– Concerto in D by J. Haydn

– Hommage a J. S. Bach

– Mikrokozmos

– Preludion C-dur

– Suita pre tisíc a jednu noc

– J. Haydn

– J. S. Bach

– B. Bartók, Mikrokosmos

– S. Prokofjev

– Rimskij-Korsakov, Šeherezáda

Jan Akkerman

Andante Sostenuto

A. Diabelli

Alcatrazz (Malmsteen)

Coming Bach

J. S. Bach, suita č. 1, e-moll

Big Brother & The Holding Company

Hall of the Mountain King

S. Grieg – Peer Gynt suite č. 1, op. 46

King Crimson

Larks Tongues in Aspic

B. Bartók

Collegium-musicum

******* ******* *******

2. Další výrazní skladatelé

Po uvedených velikánech přicházejí ke slovu i další skladatelé, velikáni světové klasické hudby, kdy jistě nejméně čtyři z nich mají výrazný podíl na vlivu na rockový svět (tři z nich tedy určitě). Možná ne počtem skladeb, ale určitě počtem verzí nebo dopadem určitých úprav.

Modest-petrovic-mussorgskij Emerson-lake-palmer

Ke té silné čtyřce zcela jistě patří Modest Petrovič Mussorgskij (1839 – 1881), ruský spíše impresionistický než romantický skladatel a klavírista. Jeho dílo bylo jednoznačně nadčasové, zejména po stránce formy a instrumentace, kdy k nejvýraznějším patří Obrázky z výstavy či opera Boris Godunov. Zcela jednoznačně můžeme k tomotu jménu přiřadit jak artrockové trioEmerson, Lake & Palmer tak i Davida Shire ve filmu Saturday Night Fever.

Edvard-grieg

Vedle Mussorgského by této kategorii zcela jistě vévodil i norský skladatel Edvard Grieg, rodák z Bergenu (moje oblíbené město), jehož velmi silné části (Ve sluji krále hor) z orchestrální suity Peer Gynt se staly vysoce proslulými napříč hudebními styly – stačí za všechny uvést Rainbow.

Nikolaj-andrejevic-rimskij-korsakov

Nelze zde neuvést Nikolaje Andrejeviče Rimskij-Korsakova (1844 – 1908), významného ruského romantického skladatele a pedagoga a jeho Let čmeláka, který se dočkal na 16 verzí (včetně nastudování Jennifer Batten). Skladba je z opery Pohádka o caru Saltánovi. Je významný také i zavedením synestetiky, neboli snahou vnímat hudbu vedle sluchu i zrakem – přiřadil k určitému tónu určitou barvu. Jako kdybychom zde slyšeli modré bluesové tóny či hnědé tóny Eddieho Van Halena, že?

Frederic-chopin

Čtvrtým jistě je Frédéric Chopin (1810 – 1849), polský skladatel a virtuóz, zvaný básník klavíru. Proslul svými nokturny, valčíky, mazurkami a polonézami. Jeho tvorbou se nechali inspirovat třeba  Barry Manilow, Donna Summer, Radiohead a další

Tak a nyní už to musíme vzít trochu letem světem (v závorkách jsou uvedeni někteří rockoví či popoví interpreti).

Do této kategorie určitě zařaďme Kurta Weilla, německého skladatele a dirigenta 20. století a jeho Alabama Song (The Doors) či September Song (Walter Houston) či zejména opera Mackie Messer. Patří sem také Georg Fridrich Händel a jeho oratorium Mesiáš či Vodní hudba (složil přes 600 děl). Významnými jsou i Sergej Prokofjev, známý i pro Tanec králů, Vojnu a mír, Pikovou dámu a další (Greg Lake, Peter Sinfield, Sting), operní skladatel Giacomo Puccini  a jeho opery Madam Butterfly, Manon Lescaut, Tosca či Turandot (Malcolm McLaren, Electric Light Orchestra), novoromantik Sergej Rachmaninov a jeho klavírní koncerty (Celine Dion, Buddy Kaye), Giaoccchino Rossini, autor cca 40 oper, z nichž nejznámější je jistě Lazebník sevillský (Piltdown Men, Mika-Mika), Franz Schubert, představitel raného romantismu se svými komorními sonátami (Julie Rogers), Igor Stravinskij, autor baletů Svěcení jara, Pták Ohnivák a fanoušek jazzu, Giuseppe Verdi, věhlasný díky své operní tvorbě, jako kupříkladu Nabucco, Johanka z Arku, Rigoletto, La Traviata či Aida (Take That) a také i barokní skladatel a varhaník Johann Pachelbel, jedna z nejdůležitějších osobností středního baroka (a mohli bychom ho zařadit i k té trojce této kategorie) s díly Kánon v D-dur či Toccata v e-moll (Who, My Chemical Romance, Aphrodite’s Child, The Farm, Pet Shop Boys, Blues Traveler, Oasis, Trans-Siberian Orchestra).

******* 3. textová příloha *******

U koho byste třeba nečekali, že převzal klasiku nebo jste to nevěděli (3. část) 

Umělec, skupina

skladba

zdroj, inspirace

Blackmores Night

– The Clock Ticks On

– Magical World

– Now and Then

– Play Minstrel Play

– Renessaince faire

– Writing on the Wall

– T. Susato, Twelve dances

Gloucestershire Wassail

– J. S. Bach, Dobře temperovaný klavír

– P. Attaignant

– T. Susato

– P. I. Čajkovskij, Labutí jezero

Art of Noise

The Seduction of Claude Debussy

C. Debussy

Anvil

Let čmeláka

Rimskij-Korsakov, Pohádka o caru Saltánovi

Amboy Dukes

The Inexhaustible guest for the cosmic cabbage

B. Bartók, smyčcocý kvartet č. 2

Jennifer Batten

Let čmeláka

Rimskij-Korsakov, Pohádka o caru Saltánovi

Paul McCartney

Summertime

G. Gershwin, Porgy a Bess

Blackmores-night

******* ******* *******

3. A neměli bychom zapomenout ani na...

Do další skupiny patří čtveřice skladatelů, kteří se také „účastnili“, nejčastěji ve zlomcích nápadů a témat nejrůznějších cover verzí, ale v nepoměrně menší míře, než představitelé předchozí kapitoly.

Patří sem tedy Georges Bizet se svou Carmen a skladbou Toreador či operou Lovci perel, zcela jistě Claude Debussy, který rád experimentoval s disonancemi, minimalista Philip Glass se zálibou v melodických i rytmických úpravách témat a frází a také i Franz Liszt, rakousko-uherský skladatel a klavírní virtuóz, autor symfonické básně Mazepa, Sonáty h-moll pro klavír či 12 Transcendentálních etud a jeden ze zakladatelů programové hudby.

******* 1. poznámka mimochodem *******

Deep Purple – Jon Lord 

Když si vezmeme třeba jen hard rock, tak Deep Purple jsou v tomto ohledu opravdu typickým příkladem, kde klasické vzdělání Jona Lorda a stálá obliba Ritchieho Blackmorea v hudbě minulých staletí je evidentní. Můžeme zmínit třeba Come Hell or High Water a uvedení Deváté symfonie (d-moll) L. v. Beethovena nebo Mozartovu serenádu G-dur či Pro Elišku (opět Beethoven). Variace na J. S. Bacha můžeme nalézt v klávesovém sóle v Dead Or Alive na albu The House of Blue Light, Beethovenovu Sedmou symfonii či P. I. Čajkovského (Romeo a Julie) můžeme slyšet již na The Book of Taliesyn, ale zajímavý je jistě i fakt, že na live koncertech jsou uvedeny kousky známých skladeb vždy dle země, kde Deep Purple vystupovali. Takže Edvard Grieg zazněl v Norsku, Johann Strauss ve Vídni, Modest Petrovič Mussorgskij a Petr Iljič Čajkovskij v Moskvě, Frédéric Chopin v Polsku, Giacomo Puccini v Itálii, Bedřich Smetana v Čechách apod.

******* ******* *******

Vítězslav Štefl

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel nula a osm