► Název článku/studie: Velikáni německého rocku
► Autor: Vítězslav Štefl
► Součást seriálu/řady: Letem kytarovým světem
► Vydavatel: Muzikus
► Číslo/ročník: 08/2017
Abychom doplnili světovou mapu rockové scény a to i o scénu našich nejbližších sousedů, tak pokračujeme v načaté krasojízdě. Uvedli jsme si totiž jak už Magyar rockzene nagyjai tak i Polscy wielcy rocka a samozřejmě i Velikány slovenského rocku. Takže nám zbývá – Německo a to jak západní, tak i východní a to i s možným přesahem do současnosti.
► Jako v minulých dílech, legrace to nebude. Západoněmecká scéna se může chlubit několika nadnárodními jmény světového rozsahu (Tangerine Dream, Scorpions, Nena, Nina Hagen, Accept, Helloween…) a dokonce i některými subžánry, které dokázaly ovlivnit vývoj rocku jako takového (viz třeba Krautrock, teutonic thrash metal a další), východoněmecké kapely ovšem také dokázaly na sebe upozornit, byť zejména „jen“ v našem prostoru. Ale to nevadí. Co opravdu nebudeme třeba zmiňovat, to jsou ty typicky bundes-pivní šlágry na jedné straně a třeba kolíbání publika a’la Ein Kessel Buntes na straně druhé… Ani neuvedeme producenta Franka Fariana, tvůrce Boney M…
Ale rozhodně se zmíníme o jménu, které vlastně opět dalo dohromady Německo po této stránce jako jednotné jméno na mapě rocku – a to jsou Rammstein.
Je jasné, že na tomto prostoru není možné vyjmenovat všechna základní jména, takže jsem zvolil pro podrobnější rozkryv pouze ty kapely, jejichž vliv byl prověřen časem. Ostatní při veškeré úctě budou pouze zmíněny.
► Anfänge und sechziger Jahren
West-Deutchland:
I když Německo bylo zemí, kam se mohlo jezdit hrát a kde si i Beatles obrousili svoje ostruhy ještě před svým super výkopem, jako samostatná scéna v kontextu doby nemělo šanci. Vlastně první opravdu velkou akcí, kde se mohly místní kapely prezentovat, byl festival v Essenu roku 1968, pro který se vžil výraz kraut-rock. Přesto zde vznikaly skupiny, které v dalších letech na sebe dokázaly upozornit.
Už v polovině tohoto desetiletí vznikají Scorpions, ovšem ti se konsolidují až počátkem další dekády. Vedle mnichovských undergroundových Amon Düül s názvuky flower-power o rok později přicházejí světově proslulí a dodnes velmi plodní elektroničtí Tangerine Dream se svým space rockem či dle některých periodik rockovým impresionismem.
Roku 1968 vzniká odnož Amon Düül, totiž Amon Düül II a vliv jejich hudebních ploch, které jsou přirovnávány k syntéze Pink Floyd a Velvet Underground hodně ovlivňuje další kapely, jako Can či dokonce Hawkwind. Už zmínění Can se také objevují a vytvářejí respektované dílo, opřené zejména o hudební zkušenosti klasicky vzdělaných či jazzově zkušených muzikantů.
Na samém konci šedesátých let se vedle progresívních Birth Control a dobově oblíbených elektroniků Cluster, kteří přidávají prvky raných artrockových postupů a v jejich prezentaci je možno slyšet i recitovanou poezii vzniká kapela Lucifer’s Friend, která ale, a to si přiznejme, je známa zejména díky tomu, že její zpěvák, John Lawton, nastupuje k Uriah Heep (působí u „Uriášů
“ od alba Firefly do Fallen Angel). Nesmíme zapomenout na elektronické Kraftwerk, jejíž pozdější album Autobahn zaznamenává celosvětový úspěch...
(další část článku viz časopis Muzikus, str. 46 nebo na www.muzikus.cz, odkaz e-muzikus, elektronická vydání časopisu, http://www.muzikus.cz/e-muzikus/)
2024 ©