TIVOLÍ HUDEBNÍ LÉTO©
Dovolte, abych začal třeba takto – o prázdninách proběhla v areálu restaurace Tivoli zcela ojedinělá kulturní akce. Ojedinělá? Ano. Protože podobné hudební dění s pravidelným programem týden co týden s takovou podporou obce, s takovým zázemím a s takovými výstupy hned tak někde nenajdete. A šel bych v tomto tvrzení dokonce i dál. Po celou dobu mé aktivní hudební činnosti – a je to už 35 let – opravdu nevím o takovéto formě festivalu, kterou by město, obec, vesnice či nějaká městská část uspořádala. Ale nyní pojďme od začátku.
►Název akce? TIVOLÍ hudební léto ve Velkém Březně
►Místo realizace? Restaurace Tivoli ve Velkém Březně. Už jenom tato lokalita poskytla nepopíratelné výhody. Venkovní areál dostatečně velký, aby se tam mohly konat podobné hudební akce. Velmi dobře zastřešené pódium pro případ i lehčího poprchávání (a nebo usilovného slunečního záření, což bylo toto léto aktuální). Doširoka rozložené slunečníky v areálu (ze stejných důvodů, jako u pódia). Možnost využití sálu v případě deště či bouřky (aby se nemusela akce odvolávat). Umístění mimo střed obce, takže minimalizace případného obtěžování zvukem a návštěvníky. Navíc kolem vede cyklostezka, takže další možnost upozornění na restauraci a akci samotnou.
►Období? Celé letní prázdniny a to každou sobotu. Až na jednu výjimku a to na samém závěru, kdy produkce proběhla již v pátek (ale to až níže).
►Časy produkce? Když vystupoval jeden soubor po celý večer, tak začínal většinou po 18:30 hod. (dle připravenosti), v případě dvou souborů (což byl nejčastější scénář) večer začínal v 18:15 hod. a pokud šlo dokonce o tři skupiny na jeden večer, tak areál začal znít již v 17:45 hod. Důležité bylo, že všechny tyto tři typy akcí vždy končily nejpozději ve 21:45 hod. Prostě ve 22:00 hod. už produkce nebyla.
►Žánrové zaměření? Tak zde jsme cílili na multižánrový obsah. A to se jednoznačně povedlo. Od country přes rock, rock cover, heavy metal, folk rock, alt music, pop punk a new wave až po blues, unplugged, pop rock, southern rock a další. Předpokládali jsme (a což se ve vzorcích návštěvníků i potvrdilo), že na akce přijdou posluchači napříč hudebními žánry. Jistě, řada souborů si přivezla své fanoušky (což byla i taková jistina jednotlivých akcí, které se vyplatila), ale většinu návštěvníků akcí tvořili lidé, co se prostě chtěli bavit, chtěli si poslechnout muziku, chtěli si zatancovat, chtěli si zpestřit sobotní večer nebo byli prostě a jednoduše zvědaví.
►Cíl? Kulturní akce obce s maximálním využitím areálu Tivoli vzhledem k výhodnosti jeho umístění s důrazem na propagaci obce a zvýraznění možnosti potenciálu Tivoli a obce. Tečka. Výsledek? Každý, kdo na akci byl, každý, kdo se o to aspoň trochu zajímal, každý, kdo chtěl vidět výsledky ví, že se to do puntíku podařilo.
►Finance? Také úplně super věc. Vstup pro všechny návštěvníky byl ZDARMA a o všechno se postarala obec, která celý letní festival v této nevídané šíři podpořila finanční injekcí ve výši 240 000,- Kč. Což znamená, že jedna akce vyšla obec průměrně na 24 000,- Kč, což je naprosto vynikající. Vzhledem ke skutečnosti, že produkčnímu a pořadateli se podařilo zajistit vysoce kvalitní zvuk, velmi kvalitní a odpovídající světla a zejména kvalitní a známé soubory a umělce a to i z dalších měst včetně Prahy, tak jde o jednoznačný úspěch. K této částce přispěla ve výši 10 000,- Kč i společnost ČEZ Teplárenská, která tím, v což doufáme, nastartovala pro příští ročníky příklad účasti dalších možných sponzorů.
►Realizační tým? Zde bych rád jako pořadatel a produkční poděkoval v první řadě ►starostovi naší obce, Mgr. Michalu Kulhánkovi za podporu celé akce a neocenitelnou pomoc při řešení často nenadálých situací, která se při těchto rozměrech zákonitě snad i musí vyskytnout.
►Za zvuk (až na výjimky, kdy zvuk si přivezly některá soubory samy) a světla byl odpovědný tým Miroslava Vaňkáta, zkušeného a známého zvukaře, který si perfektně poradil nejen s prostorem areálu, ale i s požadavky jednotlivých vystupujících, což v případech rychlého střídání účinkujících a mnohdy méně standardních požadavků muzikantů nebylo vždy nejlehčím úkolem. Leč, zvládlo se to úžasně.
►Propagaci jsme svěřili zkušenému Emiliu Dvořákovi a jeho týmu, což mělo za následek, že o akci se musel dozvědět snad každý (ale o tom se ještě zmíníme).
►Můj dík patří i personálu restaurace TIVOLI, který se dokázal nejen vyrovnat s některými návaly žízně (při vystoupení skupin Stará škola a Natural se vypilo cca 13 sudů), ale postaral se o všechny vystupující (včetně pořadatele, za což osobně děkuji paní vedoucí provozní, Daně Brabencové), pro návštěvníky fungoval i grill, během toho období se zrenovovala i část venkovního sezení, takže jsem přesvědčen, že p. Česnohlídek, vedoucí, může být spokojen.
►Vteřiny před… - skupiny: Příprava celé akce začala v podstatě už v lednu, v únoru. Bylo třeba nasmlouvat soubory, které právě v tomto exponovaném období, tedy v létě, vykazují nejvyšší koncertní činnost. Tato část přípravy byla živá nejen do samého počátku festivalu, tedy 30. 6., ale bylo nutno řešit některé problémy i během celého léta. Některé skupiny nemohly náhle přijet kvůli onemocnění svých členů, jeden soubor se těsně před tiskem plakátů rozpadl a bylo nutno za něj sehnat odpovídající náhradu, další kapela přehodnotila výši honoráře a od akce odstoupila (takže další shánění náhrady), jedna skupina se mezi sebou špatně domluvila a nemohla dostát závazku, že přijede (hráli někde jinde) atd. Přes tyto situace se vše podařilo zajistit a celý festival měl hladký průběh.
►Vteřiny před… - propagace: Námi oslovený Emilio Dvořák zajistil nejen grafický návrh propagačních materiálů, ale i jejich tisk a následný rozvoz, výlep a vývěs. A to nejen v rámci obce Velké Březno a Valtířov, ale i v okolních obcích včetně Ústí nad Labem a Děčína.
Navíc v rámci jím vydávaného kulturního přehledu Enter proběhla propagace akce i v této tiskovině a to opět na Ústecku i Děčínsku.
Výborným počinem bylo zřízení stránky na facebooku, o kterou se pak produkce a pořadatel v jedné osobě staral po celou dobu léta. Taktéž byla zřízená stránka i na bandzone.cz a výborným tahem bylo i to, že jednotlivé skupiny v podstatě ve svém vlastním zájmu sdílely a oslovovaly a přeposílaly informace o této akci všem svým fanouškům.
Pořadatel také zajistil periodické zprávy v Ústeckém deníku, kde nejen proběhla propagace celého léta, ale vždy po dvou akcích vyšel článek s odkazem na další dvě soboty…
►Pohledy na akci – večer první, nazvaný Začátek prázdnin (30. 6.): Výkop celé akce provedla Stará škola (Ústí nad Labem) ve svém inovovaném programu JINAK2, kdy vedle její tvorby zazněly zejména covery hard rocku (Deep Purple…) a art rocku (Modrý efekt…). Tento program proběhl již v novém složení souboru a skupina, která hraje už 35 let, realizuje tento program už tři roky.
Hned po ní vystoupil jižanský soubor Last Rebel (Krupka), kde také byl podobný poměr mezi vlastní tvorbou a covery, v tomto případě spíše zaměřených spíše do southern rocku (Lynyrd Skynyrd…).
Produkce cíleně zvolila tyto dva soubory a to nejen z hlediska zaručené návštěvnosti (v tomto kraji mají své letité příznivce), ale i z hlediska vychytání prvních možných chyb celého festivalu, protože by nebyl problém se s oběma skupinami při nějaké kolizní situaci nějak domluvit. Naštěstí se tak nestalo a první večer s návštěvností 190 – 210 lidí proběhl skvěle!
►Pohledy na akci – večer druhý, nazvaný Hřmění (7. 7.): Jako první vystoupila mladá, velmi nadějná formace Idio&Idio (Ústí nad Labem), poppunková alternativní skupina s novovlnými prvky hudby, která se při poměrně krátkém trvání dokázala výrazně prosadit nejen v Ústeckém kraji, ale i v zahraničí. V čele se zpěvačkou předvedla kreativní a energickou vlastní tvorbu, která dokázala vytáhnout před jeviště první tanečníky.
Jako druhá vtrhla na pódium prověřená heavymetalová kapela Krleš (Dolní Poustevna) s letitými zkušenostmi (jak sama uvedla, staršími než oni jsou snad jen Olympic, Katapult a Stará škola), která, opět se zpěvačkou předvedla svoji hudební smršť heavy metalu. Kapela vydala celkem 6 alb a během své existence vystupovala i jako support zahraničních hvězd.
Celá akce přilákala 210 – 230 návštěvníků.
►Pohledy na akci – večer třetí, nazvaný Já na to mám (14. 7.): A nastal z hlediska počtu návštěvníků první vrchol festivalu a to společné vystoupení dvou klasických skupin.
První z nich, Stará škola (Ústí nad Labem), má na kontě 10 alb, první desku jí vydal Petr Janda (Olympic), trvá již 35 let, stala se vítězem mnoha ročníků ankety Ústecký slavík a produkuje vlastní tvorbu ve stylu hard rocku.
Druhá kapela, Natural (Praha) s Danielem Andelem za klávesami (majitel a vydavatel magazínu, portálu a vydavatelství Muzikus) a Petrem Kadlčkem za kytarou (mj. člen kdysi legendární kapely Emise) má na kontě 2 alba a celonárodní poprockové hity, jako Já na to mám, Vozejček či Kvůli ženě. Obě kapely se léta znají, setkávaly se na pódiích festivalů už v osmdesátých letech, takže i po této stránce kooperace fungovala na 100 procent.
Celý večer byl vysoce energický a přilákal rekordní počet návštěvníků, kdy jich dorazilo v počtu cca 270 – 290 osob.
►Pohledy na akci – večer čtvrtý, nazvaný Zpívánky (21. 7.): Po třech ryčných večerech produkce v tempu tzv. zvolnila a uvedla první ze tří komorněji laděných večerů. Slovo komorní ale ovšem neznamená, že by se jednalo o méně nadšenou zábavu a méně energická vystoupení. Koneckonců, návštěvníci vědí sami nejlépe.
Tento večer celý pokryla formace Vojnar Family Band (Krupka) s jedním hostem (což byl pořadatel). Skupina má letité zkušenosti z podobných akcí a prostor, takže na jejím repertoáru byly covery z řady žánrových oblastí. Jak sama kapela slovy svého kapelníka, Mikea Vojnara (kapelníka i jižanských Last Rebel) říká, hrají od Brontosaurů po Kabáty všechno. A to vše s převažujícími akustickými kytarami. Takže večer zazněly trvalky typu od třeba country (Bedna od whisky, Montgomery, Báječná ženská…) přes folk music (Batalion, Panenka…) po rockové standardy (Amerika, Colorado, Knocking on Heavens Door…).
Večer byl velice pohodový, což poznalo cca 190 – 210 lidí.
►Pohledy na akci – večer pátý, nazvaný Country jízda (28. 7.): Milovníky evergreenů a obecně country music oslovil pak pátý večer, kdy opět celý si ho vzala na starost skupina Country Rodeo v čele s kytaristou a hráčem na foukací harmoniku Pepou Joe Harmonicou. I zde byla za mikrofonem zpěvačka, která předvedla vysoce vitální vystoupení (Monika Kloučková), přiměla ke zpěvu široké osazenstvo, pobíhala mezi lidmi a spolu s kapelou vnesla do Tivoli pohodový nádech ve stylu takových skladeb, jako Stánky, Rovnou, Poslední kovboj a další, ale také i třeba Boty proti lásce či lídrem kapely skvěle interpretovaná Proud Mary (Creedence Claerwater Revival).
Do Tivoli dorazilo opět 190 – 210 návštěvníků a po celý večer jsem zaznamenával pochvaly na akci ze všech stran…
►Pohledy na akci – večer šestý, nazvaný Bez napětí (4. 8.): Název evokoval systém vystupování souborů, pro který se vžil název unplugged. Tedy pro akustické nástroje ze světa folku, folk rocku.
Již třetí večer jednoznačně nerockových, na akustických nástrojích postavených vystoupení zahájila formace Yeti (Ústí nad Labem), vedená kytaristou a zpěvákem Tomášem Pohořským (i zde hostoval pořadatel festivalu). Tato skupina hraje jak vlastní skladby (zejména od autora Františka Papíka), tak i skladby převzaté (Marsyas, R. Křesťan, Ivan Hlas…) a má pravidelná vystoupení po folkových scénách a literárních kavárnách.
Jako druhá vystoupila legendární Stará škola (Ústí nad Labem) a to tentokrát ve svém programu Unplugged, navíc s dalším hostujícím kytaristou Miroslavem Slávkem Vojnarem. Kapela ve složení Vítězslav Štefl, Dalibor Štefl, Hans Lewr předvedla premiéru svého „beznapěťového“ folkrockového projektu, který se setkal s takovým ohlasem, že došlo na přídavky a na zaplněný tancující parket. Souznění mezi muzikanty a návštěvníky bylo úplně skvělé (abych se přiznal, ani jsem tu u tohoto typu hudby nečekal…). Takže známka za jedna.
A počet lidí? Opět cca 190 – 210.
►Pohledy na akci – večer sedmý, nazvaný Classic rock (11. 8.): Návrat k rockové hudbě byl v hřmotném stylu uskutečněn ve znamení klasického rocku, kdy pořadatel vsadil na covery, na převzaté skladby.
Jako první vystoupila v programu JINAK letitá Stará škola (Ústí nad Labem), která uvedla další část svých coverů, od skladeb The Who přes Katapult po ZZ Top či řinčivé Motörhead.
Na toto vystoupení navázali U.X.B (Ústí nad Labem), skupina, soustředěná kolem zpěváka Jana Domeckého, jejíž repertoár je zaměřen na další typ coverů, kdy zazněly skladby od kapel Kabát, Lucie, Tři sestry atd. či například Jiřího Schelingera.
Večer se skvěle povedl, přišlo cca 210 – 230 lidí a na celém duchu večera byl znát onen slovy těžko vysvětlitelný pocit letní pohody, slunce, piva, prostředí a muziky…
►Pohledy na akci – večer osmý, nazvaný Večer v modrých tónech (18. 8.): Modré tóny, to je v hudební terminologii odkaz na bluesovou náladu. A také, že ano. Pořadatel tento večer pojal v náročnějším duchu a to spíše poslechovém, než tanečním (i když se opět tancovalo, jako obvykle).
Jediným revivalovým souborem celého festivalu (pořadatel se těmto typům skupin až na výjimky ze zásady vyhýbá) se stali Janis Joplin Revival (Praha), kteří ten večer vystoupili první. Je jasné, o jakou hudbu šlo. Navíc, jak uvedl pořadatel v úvodním slově, se zcela náhodou jejich vystoupení potkalo s 49. výročím festivalu Woodstock, kde ona originální Janis Joplin také kdysi účinkovala. Koncert se nesl v naprosto profesionálním duchu – není divu, tato formace brázdí pod svým kapelníkem, kytaristou Vláďou Švandou (mj. šéfredaktor magazínu Muzikus) česká pódia již drahná léta. Dlužno uznat, že zpěvačka svým výrazem opravdu věrně evokovala legendu rockové bluesové scény závěru šedesátých let…
Závěr večera pak patřil instrumentální bombě, bluesrockovému power triu Martin Ketner Band (Ústí nad Labem). To často vystupuje i v zahraničí a jeho pojetí Stevieho Ray Vaughana, vyjádřeno ve vlastní tvorbě, je opravdu nevšedním zážitkem.
Obě dvě kapely přilákaly cca 190 – 210 posluchačů.
►Pohledy na akci – večer devátý, nazvaný Velkobřezenské hardrockování (25. 8.): Hned tři kapely byly v plánu na předposlední večer celého festivalového Tivolího dění a všechny ve stylu hard rocku.
První vystoupila známá, nadupaná hardrocková skupina Black Sabáka (Velké Březno) (její zpěvák, Jan Domecký, působí i ve formaci U.X.B a mimochodem, na baskytaru zde hraje i Mgr. Tomáš Kříž). Přes její nelehký úkol rozproudit návštěvníky už tak časně odpoledne (poté totiž rychle odjížděla na další vystoupení) opět nezklamala a nastavila vysokou laťku celého večera svým perfektně dupajícím, vzorně sehraným vlastním repertoárem. Kapela je spolu se Starou školou členem Ústecké Rockové Ligy, vystupují spolu a má na kontě 3 alba).
Jako prostřední přišla na pódium heavyrocková formace Sklap (Děčín), soustředěná kolem zpěváka Petra Štrympla. Navázala tak na předešlé vystoupení a vlastní tvorbou pokračovala v dynamickém duchu večera.
Poté přišla na řadu třetí formace, letitá, snad jen o dva roky mladší, než Stará škola legendární skupina Total (Ústí nad Labem) (již v osmdesátých letech tyto dvě kapely spolu brázdily dobová pódia, Stará škola s hard rockem a Total s heavy metalem). V jejím repertoáru převažovaly covery a to nejen očekávané (jako Uriah Heep, Status Quo…), ale skupina překvapila i některými dalšími skladbami, například od skupiny Sweet. Do celkového kontextu večera výborně zapadly i další věci přímo z vlastního repertoáru včetně plně instrumentální skladby, jediné instrumentálky celého festivalu.
Celá sobota se tak vyloženě povedla a to, že už nebylo tak úmorné vedro, jako v minulých dnech, celé atmosféře jen prospělo. Bylo opět plno, opět se musely z restaurace vynášet stoly, aby bylo kde sedět, celkový počet návštěvníků se tak pohyboval ve výši cca 170 – 190 lidí.
►Pohledy na akci – večer desátý, nazvaný Konec prázdnin (31. 8.): Poslední akce celoletního festivalu vyšla tentokrát na pátek. Nakonec se ukázala tato volba jako správná, protože v onen den vyšlo daleko lepší počasí, než na původně plánovanou sobotu.
Celý večer byl ve znamení skupiny Ferit, ovšem ještě, než nastoupila tato rocková formace, kapelník Feritu, zpěvák a kytarista Radek Švejda představil akustický projekt, nazvaný RAŠ, který předvedl autorskou tvorbu v unplugged provedení. Byla to jako taková ochutnávka na další průběh večera a vyloženě se povedla.
Po krátké technologické přestávce pak nastoupila sestava Ferit, kdy už do opět zcela plného areálu restaurace Tivoli pustila z řetězu takové covery, jako Bohemian Rhapsody od Queen, Perfect Strangers (Deep Purple), Highway to Hell (AC/DC), Shine on You Crazy Diamonds (Pink Floyd) a další pecky.
Všechno tedy opět vyšlo, počasí se drželo na uzdě, zvuk (Míra Vaňkát a jeho tým) perfektní, chod restaurace (Dana Brabencová a kolektiv) také perfektní, lidi se bavili, bylo opět narváno, muzikanti byli spokojeni, celkový počet návštěvníků se pohyboval ve výši cca 270 – 290 lidí. Což z hlediska návštěvnosti byl další vrchol celé akce.
►A závěr? Jak bylo často slyšet od návštěvníků nejen z Velkého Března, ale i z jiných měst a obcí, tato akce byla velmi povedená, do té doby opravdu nevídaná, oslovila široké spektrum posluchačů, organizačně šlapala jak hodinky, kvalitou hudební produkce byla vysoko nad standardem a její výjimečnost spočívala, jak už bylo uvedeno v úvodu článku, v unikátním zapojení financí obce, četnosti a pravidelnosti akcí a celkovém směřování celého festivalu. Celkem se představilo na 19 skupin a programů, u externí zvukové a světelné techniky se vystřídaly tři týmy, poměr vlastních skladeb a coverů se udržel na přijatelné hodnotě 50 / 50, byly večery, kdy vystupovala jedna kapela, někdy dva a i tři soubory, návštěvnický průměr se vždy pohyboval okolo 210 až 220 posluchačů, byli se podívat i někteří členové zastupitelstva, z hlediska propagace obce a areálu Tivoli bylo mezi návštěvníky vysoké procento přespolních, restaurace včetně grilu jela do úmoru včetně vždy příjemného přístupu, počasí vyšlo úplně kouzelně, fanoušci i muzikanti byli spokojeni… a teď mi řekněte, zda si může vůbec někdo přát v tomto ranku ještě víc..?
Naši obec mám velmi rád, areál Tivoli je dokonalé místo pro pořádání těchto hudebních produkcí a rozhodně bych chtěl (spolu s radou obce a starostou), aby se z toho výjimečného počinu stala pravidelná každoroční ročníková akce, která by jméno naší obce a ducha místa, jako je Tivoli pozvedla ve všeobecnou povědomost. Tak, jak si koneckonců zaslouží.
Za obec pořadatel a produkční PhDr. Mgr. Vítězslav Štefl, Ph.D., zastupitel a radní obce Velké Březno.
2024 ©