► Název článku/studie: Nejznámější a nejnovější elektro-akustické hybridy
► Autor ©: Vítězslav Štefl
► Součást seriálu/řady: Letem kytarovým světem
► Vydavatel: Muzikus
► Číslo/ročník: 08/2018
No jo, pokrok halt nezastavíš. Tak nějak zní slova kultovního spaghetti westernu Podivné dědictví. A já si říkám – proč ne? Naopak! Vždyť se v těchto kytarách, které si dnes ve výběru uvedeme, skrývají další a další možnosti vyjádření kytaristy. A o to jde, ne?
Chystám se teď uklidnit zavilé puritány a vyznavače klasiky, ať už je to cokoli. Nehodlám zde upřednostňovat modernizmus nad vintage nástroji, to vůbec ne. Ale opačný postoj je značně zpátečnický, protože to, co je dnes vnímáno jako standard, bylo ještě před pár lety pro řadu zkostnatěle uvažujících „myslitelů“ něco naprosto nepřijatelného, zvuk prznícího a kytaristům nehodnými zařízeními a modely…
Nejdříve si musíme ujasnit, co to hybrid je, respektive o jaké typy kytar nám dnes půjde. Když se řekne hybrid, tak na mysli nejvíce vytanou dvě kategorie. Jedna nám vyplývá přímo z hlediska samotné stavby kytar, kdy nějaký model vznikne složením několika dalších dohromady (za všechny historicky viz Blackie Erica Claptona), či dodáním do běžného modelu nějaké novinky. Což samozřejmě může vyvolávat úvahu, že vlastně všechny signature modely jsou takové více či méně hybridy. A neodpustím si ještě jednu poznámku. Uvědomme si už jenom to, že z historického hlediska bychom klidně mohli mluvit o hybridech například ve vztahu k modelům Gibson ES, které spojovaly jak vlastnosti elektrické kytary, tak díky svým lubům i akustické (do určité míry, ale přece jenom)…
Tudy ale dnes nepůjdeme.
Druhou kategorií jsou nástroje, které jsou sestaveny, vyrobeny či osazeny tak, že v maximální možné míře dokáží vyprodukovat a přenést zvuk v minimálně dvou způsobech tvorby zvuku. A o to nám dnes půjde. Navíc si ještě trochu ten výběr omezíme tím, že se zaměříme až na jednu výjimku na elektrické kytary. Akusticko-elektrické kytary, tedy u kytary, které hrají jak akusticky tak i zapojením do aparátu, si necháme někdy na jindy. Zde totiž dokonce jde až o tři, v přehnaných případech až čtyři způsoby vnímání zvuku – akusticky, piezo, mikrofonem a snímačem…
Dnes nás čekají ty kytary, které jsou v současné době těmi nejvyhledávanějšími. Nepůjde nám o nějaký pouhý seznam, ale uvedeme si ty nástroje, které jsou při své oblíbenosti nějakým způsobem výjimečné a od ostatních se vždy lišící.
Jednoznačnou klasikou jsou zde modely firmy ►Godin. Vedle série A6 a ze všech možných dalších sérií je zde řada LGX, kdy jsem měl možnost si zahrát na standardní model SA. Ten je vedle běžných snímačů, v tomto případě humbuckingů osazen i piezo snímačem (čili v kobylce) a navíc díky elektronice RMC je možno kytaru napojit 13pinovým kabelem na syntezátor Roland a mít tak další, v podstatě nepřebernou paletu zvuků. Nástroj má i tři výstupy, pro akustiku do mixu, 13pinový pro synth a běžný output elektrické kytary. Oba dva HB jsou kombinovatelné a rozpínatelné, samozřejmostí je mix mezi signálem kytary a syntezátorem, no prostě něco pro věčně nespokojené „hledače“. A musím uvést, že jde o velmi kvalitní nástroj, který udělá radost nejen hračičkám…
Další klasikou, pokud to tak můžeme ve vztahu k těmto moderním výdobytkům tak uvést, jsou nástroje ►Line 6 řady Variax. Tyto kytary nám zastupují kategorii modelingu. No aby ne. Když se podíváme na řadu Standard či HD či další, tak tyto nástroje pouhým otočením knoflíku nabízejí svému majiteli zvuky nejen těch nejznámějších typů a modelů kytar elektrických, ale i akustických (ano, jsou tam i Martinky) a mnohdy i dalších strunných nástrojů, kdy výjimkou není banjo, sitar, dobro a další. Ano, dokonce si můžete zvolit i jiné ladění potahu, aniž byste museli sáhnout na kolíky na hlavě. Uff. I tyto nástroje mají více výstupů, jejich napájení lze vyřešit třeba i fantomovým z pedalboardu, aparátu atd.
Ideální pro někoho, kdo hledá „all in one“.
Tak teď zase zkusme klasický tvar kytary. A to rovnou Les Paul. To se ocitáme u firmy ►Epiphone a jejího modelu Ultra III. Čím je tato na první zběžný pohled standardní kytara výjimečná od ostatních? Tak třeba ladička, umístěná v krytu snímače. Dále, samozřejmě vedle klasických humbuckingů je zde snímač NanoMag Shadow, zabudován mezi krkem a snímačem, který přináší velmi příjemný akustický zvuk. Kytara má stereo i mono výstup a USB rozhraní, díky kterému se můžete zapojit přímo do PC.
Takže ideální volba pro ty, kteří chtějí standardní vzhled bez rušících prvků moderní technologie.
Co třeba zkusit opravdu lubovou kytaru, která by snesla naše parametry? Není problém. Zde se můžeme zmínit třeba o kytarách ►Dean a řadě Colt. Vedle standardního osazení je zde také instalován piezo snímač, nástroj má dva výstupy (stereo, mono), rozpínatelné snímače a switch volby snímání zvuku.
Aneb chceš-li v této kategorii lub míti, musíš Dean a Colt pak chtíti.
Dobře, ale co když mám rád tvar superstratu a chci, aby ta kytara podle toho vypadala a nejen to. Zde by řešením mohly být třeba kytary ►Schecter, zejména pak řada C-1 E/A, kdy do nízkolubu je instalován vedle humbuckingů piezo Fishman Powerbridge. Signál lze také rozdělit i do sterea, kytara má i přes dvouoktávový hmatník lepený krk.
Perfektní pro ty, kterým nestačí tři oktávy.
A co se posunout více do vzhledu akustické kytary? Bezvadnou volbou jsou třeba kytary ►Taylor (osobně je mám hodně rád). Na modelu T5zPro, o který nám zde jde, jsou na ozvučné desce umístěny senzory, reagující na základě vibrací. I když to není vidět, nástroj má dva snímače, ovšem ten první, u krku, je umístěn dokonce už pod přečnívajícím koncem hmatníku, což přináší zcela specifický sound. Nechybí samozřejmě ani snímač u kobylky a co se mi líbí, sedlo je kostěné. Opravdu hezký akustický zvuk získáte, když zároveň pracujete se snímačem u krku, vlastně pod hmatníkem a senzory v těle kytary. A plný elektrický zvuk? Taky není problém, hraje to jak z partesu.
Neboli pro fajnšmekry, kteří nechtějí působit příliš „elektricky“, Ale když je potřeba, rockový drive vypálí klidně také.
A na závěr zkusíme něco úplně mimo. Mám zde na mysli tzv. „tiché“ kytary a to přímo ►Yamahy a jejich řadu SLG. Zde je vynikající to, že tak doslova vzdušná konstrukce (pouze rám z palisandru a javoru, obkružující vlastní blok kytary) přináší po zapojení díky systému SRT zdařilou simulaci akustické kytary. A dá se to použít nejen někde ve zkušebně či ve studiu, ale i na pódiích. A určitě to vypadá zajímavě. Neboli to ocení i tzv. „maséři“. A mohou si vybrat, zda chtějí hrát na kovové struny nebo klasicky na nylon…
Ha, ha. A když byste zatoužili po hybridu s možnostmi syntezátoru a nechtěli kupovat nic z toho námi uvedeného? No co. Na jakoukoli kytaru si pořídíte MIDI interface, nejlépe GK-2 a jeho řady a k tomu pak kytarový syntezátor Roland - a máte to vychytané. Ovšem pokud se vám chce párat se s přiděláním toho zařízení, problematikou jeho neustálého odlupování (když nechcete vrtat do kytary) – ale co, o tom hledání a volbě to přece celé je, nemám pravdu?
Takže rekapitulace?
(1) Běžný snímač, piezo a navíc i synth výstup? Odpověď je (třeba) Godin.
(2) Modeling typů nástrojů? To je zase (třeba) Variax.
(3) Zachovat co nejvíce nenápadnost a krásu klasických tvarů a mít přitom moderní vychytávky včetně možnosti zapojení do PC a ladičky? Řešením je (třeba) Epiphone.
(4) No a co když chci luby? Není problém, je tady (třeba) Dean.
(5) Neobejdu se bez dvouoktávového hmatníku? Nevadí, vezmu si (třeba) Schectera.
(6) Měl bych radši střízlivější kytaru, vzhledově spíše do akustiko-elektriky? Východiskem budiž (třeba) Taylor.
(7) A co nylonové struny a uplatnit je na pódiu? No tak zkuste (třeba) „tiché“ Yamahy…
A z těch dalších firem? Nemyslete si, zase tak úplně málo jich není. Za všechny třeba ►Parkwood PW-H4, modely ►Michael Kelly, patří sem i některé kytary značky ►Tom Anderson, cestovní kytara ►Steinberger SP2FA, ►Hamer Duotone Custom (pravděpodobně úplně první hybridní kytara), ►Crafter SA a další.
Vítězslav Štefl
2024 ©