Crosby, Stills, Nash & Young

► Název článku/studie: Crosby, Stills, Nash & Young

► Autor: Vítězslav Štefl

► Součást seriálu/řady: Letem kytarovým světem

► Vydavatel: Muzikus

► Číslo/ročník: 08/2019

Jo, pohoda konce šedesátých let… Bylo to právě období přelomu desetiletí, kdy se na základech šedesátých let ustanovil vývoj dalších desetiletí rockového fenoménu, a definovaly se základní styly. Bylo to právě období, kdy posluchači vítali invenci, poslouchali, naslouchali a nepřepínali po patnácti sekundách skladbu, když „ještě, jaká hrůza“ nedošlo na refrén…

A bylo to právě období, které si možná už idealizujeme, ale přesto období, které bylo zásadní a které šíří svého žánrového dosahu už nedoznalo takové intenzity. A právě sem spadá odkaz jedné z prvních superskupin, známé pod zkratkou CSN&Y.

Folkrockoví Crosby, Stills, Nash & Young vlastně začali jako trio, (neboli bez Younga), kdy každý z nich (a každý z nich kytarista a zpěvák) byl členem významné skupiny. David Crosby hrál u Byrds, Stephen Stills byl u Buffalo Springfield (stejně, jako Neil Young) a Graham Nash působil u legendárních The Hollies.

Nejdříve se setkali Crosby a Stills, kdy jeden odešel od Byrds a druhému se rozpadla kapela. Zajamovali si spolu a výsledek, mj. skladba Wooden Ship je uspokojil. Na jedné party u Joni Mitchell či u Cass Elliot (o tom se historici zatím dost přou) v červenci 1968 Nash požádal Crosbyho a Stillse, aby zazpívali jednu ze svých skladeb a on se k nim mimovolně přidal. Výsledkem byl vznik tria Crosby, Stills & Nash – název ponechali na jednotlivých jménech, protože jednak sázeli na známost svých jmen (což jim vyšlo) a druhak po zkušenostech z předchozích svých působišť odmítali free sestavy – chtěli tak dát najevo, že trio musí být triem, postavených právě na těchto jménech. Vlastně se tak vzájemně pojistili. A to jim vyšlo také. Od té doby vždy toto trio či později kvartet s Youngem vždy doprovázela řada muzikantů a musíme doznat, že hodně dlouhá řada (do roku 2015 cca 44 jmen). Čili o pevnou strukturu kapely šlo vždy jen u tří či čtyř hlavních, určujících jmen. Jinak ne.

Po odmítnutí u Apple Records (chyba!) podepsalo trio CS&N smlouvu s labelem Atlantic a vydalo svůj eponymní debut Crosby, Stills & Nash (1969). A byl to jednoznačně úspěch. Čtyřnásobná multiplatina v USA, 6. místo v Billboardu a 6,5 mil. prodaných kusů ve světě. Album představuje kolekci velmi silných skladeb, kdy vedle Marrakesh Express se zejména díky vystoupení na legendárním festivalu Woodstock se stala nejznámější Suite: Judy Blue Eyes.

CSN tehdy začali uvažovat o rozšíření svých řad o klávesistu – zvláště po neuvěřitelném úspěchu účasti Stephena Stillse při nahrávání jedné z ikonických desek blues rocku – Super Session s Mikem Bloomfieldem a Alem Kooperem. Ovšem poté, co je odmítl Steve Winwood, na doporučení labelu a managementu k nim nastoupil již tehdy platinami oceněný kytarista a zpěvák Neil Young. A zrodila se legenda, zrodili se CSN&Y.

Jako zajímavost můžeme uvést, že první společné vystoupení jako kvarteta bylo 16. srpna 1969 v Chicagu s Joni Mitchell jako předskokankou. Na koncertě zmínili, že další den hrají někde ve Woodstocku – ani nevěděli, kde to je. Ovšem jejich účast na tomto legendárním festivalu zapůsobila jako ona pověstná jiskra v sudu prachu.

Následné album, Dejá Vu (1970), opravdu jako sud prachu vybouchlo. Sedminásobná multiplatina v USA, platina ve Francii, zlato v Anglii a na kontinentě, 1. místo v Billboardu, 5. místo v UK, 14 300 000 kusů prodaných ve světě – to jsou jen čísla, která potvrzují výjimečnost této desky. Kolekci silných alb jednoznačně dominovaly skladby Teach Your Children, Our House a zejména mnou oblíbená Woodstock.

Napětí z cest a Stillsova záliba v alkoholu a kokainu nakonec vyústila už v létě 1970 v rozchod, který trval celé čtyři roky. Koncertní post album 4 Way Street (1971) přesto opět zdrtilo ankety, získalo čtyři multiplatiny v USA a 1. pozici v Billboardu a prodalo se ho po světě na 8 700 000 kusů.

Trojice či čtveřice se až do v podstatě posledního velkého turné roku 2015 sešla a rozešla doslova x-krát. Přesto jejich alba, tedy aspoň ta ze sedmdesátých a osmdesátých let byla velmi úspěšná. CSN (1977) bylo čtyřnásobně multiplatinovým dílem, Daylight Again (1982) také získalo americkou platinu, dobře si vedlo i live Allies (1983). Platinové ocenění si odnesla i první porozpadová deska již opět čtveřice American Dream (1988), bez Younga nebyla vlastně špatná ani alba Live It Up (1990) a After the Storm (1994), i když ohlas i prodeje značně klesaly. Teprve až opět s Youngem deska Looking Forward (1999) dostala CSN&Y na 26. místo v Billboardu a po dvou live deskách Dejá Vu Live (2008) a CSN 2012 (2012) dobře dopadl i raritní vydání koncertního záznamu z roku 1974 CSNY 1974, které se dostalo na 17. místo v USA.

Celkově ale kompilace dopadly úspěšněji, než live desky, kdy za všechny můžeme uvést zejména šestkrát multiplatinové album So Far (1974), 6 x multiplatina v USA, 1. místo v Billboardu, 10 200 000 prodaných kusů ve světě.

 

CSN&Y zanechali odkaz. Odkaz přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kdy jednu jeho nostalgickou a zároveň neklidnou stránku krásně slyšíme ve skladbě Woodstock:

Potkala jsem dítě Boží

Kráčel po cestě

a já se zeptala kam jdeš?

a on odpověděl jak se sluší

jdu na Yasgursovu farmu

s partou co hraje rock se sejdem…

 

Jo, jo…

******* 

David Crosby – sólo

Debut If I Could Only Remember My Name (1971) získal 12. místo na obou stranách Atlantiku a zlato, ostatní sólová alba zaznamenala pokles zájmu – až snad na Croz (2014). S jazzrockovým souborem CPR vydal 4 alba, kvalitní materiál, ale bez většího ohlasu.

Daleko větší úspěch sklidila jeho spolupráce s Grahamem Nashem, kdy první tři studiová alba získávají zlato, špatně si nevede ani Crosby & Nash z roku 2004, slušný ohlas mají i live alba a kompilace – zvláště pak Crosby-Nash Live (1977).

******* ******* *******

 

******* 

Stephen Stills – sólo

Až do první poloviny 80. let úspěšná tvorba, zejména první dvě alba, Stephen Stills (1970) a Stephen Stills 2 (1971), obě zlatá v USA.

Se souborem Manassas v letech 1972 – 1973 dvě úspěšné desky, první z nich Manassas je zlatá v USA a na 4. místě v Billboardu.

V projektu Stills-Young Band zlaté album Long May You Run (1976). Nezanedbatelné je i jeho působení v The Rides a spolupráce s Judy Collins

******* ******* *******

 

*******

Graham Nash – sólo

Až na první album, Songs for Beginners (1971), které získalo v USA zlato a skončilo na 15. místě Billboardu, zůstala jeho další tvorba ve stínu debutu. Přesto šlo o silná alba, která většinou neopustila ankety Billboard. Daleko větší úspěch sklidila jeho spolupráce s Davidem Crosbym, kdy první tři studiová alba získávají zlato, špatně si nevede ani Crosby & Nash z roku 2004, slušný ohlas mají i live alba a kompilace – zvláště pak Crosby-Nash Live (1977).

******* ******* *******

 

******* 

Neil Young  - sólo

Nejvýraznější a hvězdná kariéra z bývalé čtveřice. Už jeho dvojka Everybody Knows This Is Nowhere je platinová, celosvětový (a vlastně i nadčasový) věhlas si zajišťuje vysoce kvalitním a legendárním albem Harvest (1972), sklízející mj. 4 x platinu v USA a 3 x platinu v UK. 1. místa v těchto zemích jsou nasnadě. Od té doby ŽÁDNÉ jeho album až dodnes neopustilo Billboard! Navíc si svou pozici zabetonoval dalším silným albem Harvest Moon (1992), které v USA a v Kanadě posbíralo několikanásobná platinová ocenění. Live alba, kompilace či box sety zaznamenávají stejný úspěch.

Neil Young je řazen do kategorie super tria rockové písničky, kam patří Bob Dylan a Tom Petty. Obecně k nim bývá řazen i Bruce Springsteen.

******* ******* *******

 

Vítězslav Štefl

------------------